První zmínky o Hrádku, tehdy ještě v podobě opevněné dřevěné tvrze, pocházejí již z roku 1312. Z této tvrze ji na hrádek – vrcholně gotické sídlo, nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420.

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Nedaleko Chlístovic u Kutné Hory najdete zbytky hradu Sion. Na místě hradu bylo původně nevelké hradiště. Roku 1423 získal území Jan Roháč z Dubé, který v roce 1426 zahájil výstavbu nevelkého hradu Sion, který byl vystavěn na skalnatém ostrohu ze tří stran chráněn říčkou Vrchlicí.

Dačického dům, umístěný na svažitém náměstí na dohled od Kamenné kašny, je unikátním exponátem sám o sobě. Uvnitř se nachází interaktivní expozice, první svého druhu v České republice, která představuje organizaci UNESCO, památky na jeho seznamu u nás, ale především zodpoví otázku, proč právě Kutná Hora je součástí rodiny těchto nejvýznamnějších pamětihodností světa!

Historické centrum královského města Kutná Hora bylo v roce 1995 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tento zápis potvrzuje mimořádný význam města, které patřilo ve středověku k nejbohatším a nejdůležitějším sídlům Českého království. Rozvoj Kutné Hory byl úzce spjat s těžbou stříbra, jež zásadně ovlivnila nejen podobu města, ale i hospodářství celé země.