Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Při hřbitovní zdi u kostela sv. Marka v Žehušicích stojí zvláštní zvonice, jejíž přízemí bývalo využíváno jako márnice. Městys Žehušice leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Hranolová stavba se zkoseným nárožím a hrotitými okny, korunovaná cibulovitou bání výrazně napodobuje maurskou či islámskou architekturu – je odrazem romantické módní vlny počátku 19. století, která reflektovala exotická orientální témata ve stavbách minaretů, tureckých lázní apod.

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.