Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Autorem projektu raně barokní budovy byl významný stavitel jezuitských budov, italský architekt narozený ve Vídni, Giovanni Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Po Orsiho smrti v dostavbě pokračoval Carlo Lurago a kolej byla kompletně dokončena až v roce 1750.

Architektura koleje je poměrně strohá, jak velela jezuitská řehole, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Stavba probíhala pomalu, teprve roku 1678 se do ještě značně rozestavěné koleje přestěhovali jezuité, kteří sídlili skoro padesát let v provizoriu. Zajímavostí je stavba kryté visuté chodby vedoucí z koleje do chrámu sv. Barbory, provedená ve 30. letech 18. století, která byla však na konci 19. století zrušena.

Podle archivních zpráv a rozboru stavby můžeme určit umístění některých funkcí a místností. Ve středním křídle byly nad sklepem kuchyně, refektář a kredenciárium (sklad nádobí), v přízemí severního křídla se nacházela lékárna s bohatou výzdobou klenby. Dále bylo v prvním patře koleje umístěno divadlo, jdoucí přes dvě podlaží, jehož přesná lokalizace je dnes velmi obtížná. Ve vnitřním nádvoří byla ozdobná zahrada s terasami, štěpnicí a užitkovou částí. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 – 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, příslušníka jezuitského řádu, který je též autorem morového sloupu. Vložil do kamene svou představu dvanácti jezuitských světců, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a českého patrona sv. Václava. Byl tak zrealizován záměr jezuitských stavitelů naznačit v Kutné Hoře „královskou cestu“ od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té, která v Praze spojuje Klementinum s Pražským hradem.

Roku 1773 byl jezuitský řád zrušen (tehdy stavba ještě neměla definitivní podobu a rozsah) a v celé koleji byla zřízena vojenská kasárna a roku 1778 v severním křídle špitál. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného ústavu. Změna využívání stavby sebou nesla rozsáhlé stavební úpravy v interiérech. Nejzávažnější změnou bylo snesení neudržované střední věže ze statických důvodů v roce 1842 a přístavba tří záchodových věží před dvorní průčelí. Vojákům sloužila kolej až do roku 1998, kdy byla předána do užívání galerie a byl připraven projekt rekonstrukce a přeměny koleje v moderní instituci prezentující výtvarné umění.

GASK je institucí zaměřenou svou sbírkou i výstavním programem na výtvarné umění 20. a 21. století. V prostorách tří traktů ve dvou patrech Jezuitské koleje probíhají výstavy proměnné a nachází se tu i nová stálá expozice ze sbírek GASK „Stavy mysli / Za obrazem“. GASK představuje moderní i současné umění citlivě a inspirativně komponovanými expozicemi. Navazuje na poslání Jezuitské koleje jako domu vzdělání tím, že sbírkový fond a veškerý program sestavuje na základě autentické pravdivosti svědectví a zprostředkovává jejich sdělení v podobě co nejbližší dnešnímu člověku.

GASK to ale nejsou jenom výstavy. Návštěvníky ohromí rekonstruovaný prostor Jezuitské koleje a krása přilehlých zahrad. Nově vybavené severní křídlo disponuje podkrovním konferenčním sálem, který je vybaven moderní audiovizuální technikou. Moderní vybavení je v příjemném kontrastu s citlivě zachovaným podkrovním prostorem. A protože GASK myslí i na své nejmenší návštěvníky, je celé jedno patro severního křídla věnováno právě dětem. Můžete zde navštívit zcela nové vizuální dětské herny. Nepřeberné množství barev a tvarů jistě nadchne nejen děti, ale i jejich rodiče. Děti zde mohou popustit uzdu své fantazii a vytvářet svá vlastní umělecká díla. Na zdech jsou tapety s motivy známých obrazů, do kterých mohou děti malovat a dotvářet je. Na podlahách jsou stavebnicové prvky, z kterých mohou skládat vlastní vzory či stavby. Třešničkou na dortu je lezecká stěna s motivem slavného obrazu Pieta Mondriana.

A pokud Vás návštěva výstav či vizuálních heren unaví, můžete si odpočinout v zahradách Jezuitské koleje. Naleznete zde zónu klidu a odpočinku, doplněnou o uklidňující vodní prvky. Zahrady propojují návštěvnické trasy Kutné Hory, areál galerie a sousedící chrám svaté Barbory. Nejstarší stavbu celého areálu GASK najdete právě v zahradách. Je to štábní domek, který také prošel kompletní rekonstrukcí. Uvnitř je zachováno barokní tříramenné schodiště a v přízemí unikátní hřebínkové klenby z éry renesance. Také se zde dochovaly gotické sklepy a barokní krovy v prvním patře.

Pokud zavítáte do Kutné Hory, nenechte si návštěvu GASK rozhodně ujít, naleznete zde poznání, zábavu i relaxaci.

Otevírací dobu, přehled akcí i aktuální výstavy hledejte na webových stránkách galerie.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Kutná Hora

Kaple všech svatých s kostnicí

Kutná Hora

Areál zámku a muzea Kačina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Kaple všech svatých s kostnicí

Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142.

Zjistit více

Areál zámku a muzea Kačina

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v České republice. Je to příklad klasicistní nebo-li empírové architektury a vystavěn je v naprosto čistém stylu. Od dob svého vzniku nedoznal zámek žádných architektonických změn. V areálu zámku sídlí Národní zemědělské muzeum, které je prezentováno expozicí „Království včel“, „Příběh dřeva“ nebo „Modely lidových staveb“.

Zjistit více