Majitelé sídla se často střídali, během husitských válek byl Hrádek poškozen. Koncem 15. století byl Hrádek přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť, majitelem dolů a obchodníkem s rudou, na patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky s velkými sály, arkýři a kaplí. Na začátku 17. století bylo postaveno patro jižního křídla a v roce 1686 zde byl zřízen jezuitský seminář a následně škola, která na Hrádku fungovala do zrušení řádu v roce 1773. Poté zde sídlily další školy, mimo jiné i učitelský ústav, ve kterém působil proslulý pedagog Adolf Lindner. V roce 1910 byl Hrádek odkoupen městem za účelem rekonstrukce a zřízení muzea, ovšem tento záměr byl narušen světovými válkami. Po rekonstrukci v 50. letech minulého století do 70. let zde bylo otevřeno Hornické muzeum a v roce 1958 byl Hrádek zařazen mezi kulturní památky České republiky. Měla následovat další rekonstrukce, která ovšem proběhla až v 90. letech. Muzeum s novými expozicemi bylo slavnostně otevřeno v roce 1996.

České muzeum stříbra je pokračovatelem Archeologického sboru Vocel, založeného v roce 1877. Dnes patří muzeum mezi nejstarší a, se svými cca 185.000 sbírkovými předměty, také mezi nejbohatší muzea v České republice. Disponuje velkým archeologickým a numismatickým fondem, za zmínku ale stojí i fond výtvarný a geologický. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.

Pro návštěvníky jsou připraveny dva okruhy komentovaných prohlídek: 

I. okruh – Město stříbra
(geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život „stříbrné šlechty“, numismatika)

Tento okruh mapuje vývoj Kutné Hory od počátků až po její rozkvět v druhé nejvýznamnější město království. Od geologické a archeologické části, ve které je k vidění například místní hornina nazvaná kutnohorit nebo model stříbrného dolu, pokračuje prohlídka k exponátům, které přibližují Kutnou Horu jako královské horní město. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například vodovod, který přiváděl na Hrádek vodu z Kamenné kašny, kované zámky, bohatě zdobené zvony, model Chrámu svaté Barbory a originální fiálu a lilii z chrámu, ale také předměty rychtářského práva včetně popravčího meče z 15. století. V sálu nazývaném Pokladnice jsou vystaveny v kovaných truhlách mince z období od roku 1300 do roku 1621, tedy i Pražský groš ražený v nedalekém Vlašském dvoře. Zajímavou částí je také síň a kaple Jana Smíška s dobovým zařízením a další exponáty jako například hrnky a dlaždice ze 14. století z Hrádku, Hodovní sál a kaple Jana Smíška, dobové sklo nebo slavnostní hornická perkytle. Prohlídka trvá cca 1 hodinu.

II. okruh – Cesta stříbra
(středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada)

Tento okruh přibližuje cestu stříbrné rudy od jejího dobytí po vyražení mince. V úvodu prohlídky se návštěvníci seznámí se středověkým způsobem těžby, zpracováním surového stříbra a s technologií ražby mince. V prostoru původního velkého těžního stroje na koňský pohon tzv. trejvu jsou návštěvníci vybaveni svítilnou, helmou a hornickou halenou s kápí tzv. perkytlí. Takto vybaveni odcházejí do štoly svatého Jiří, kde v hloubce zhruba 40 m procházejí 250 m dlouhou částí původního středověkého dolu. Na zahradě Hrádku poté mohou zhlédnout i tzv. havířskou osadu, tedy hrázděné a srubové stavby, přístřešky tzv. havířské kavny a především repliku nístějové pece s měchy – dobovou huť se svými zařízeními a nástroji i historicky věrnými figurínami dělníků. Prohlídka trvá 1,5 hodiny. Prohlídku tohoto okruhu je vhodné, vzhledem k velkému zájmu, předem rezervovat.

Více informací o otevírací době a vstupném zjistíte na webu muzea.