Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Autorem projektu raně barokní budovy byl významný stavitel jezuitských budov, italský architekt narozený ve Vídni, Giovanni Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Po Orsiho smrti v dostavbě pokračoval Carlo Lurago a kolej byla kompletně dokončena až v roce 1750.

Architektura koleje je poměrně strohá, jak velela jezuitská řehole, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Stavba probíhala pomalu, teprve roku 1678 se do ještě značně rozestavěné koleje přestěhovali jezuité, kteří sídlili skoro padesát let v provizoriu. Zajímavostí je stavba kryté visuté chodby vedoucí z koleje do chrámu sv. Barbory, provedená ve 30. letech 18. století, která byla však na konci 19. století zrušena.

Podle archivních zpráv a rozboru stavby můžeme určit umístění některých funkcí a místností. Ve středním křídle byly nad sklepem kuchyně, refektář a kredenciárium (sklad nádobí), v přízemí severního křídla se nacházela lékárna s bohatou výzdobou klenby. Dále bylo v prvním patře koleje umístěno divadlo, jdoucí přes dvě podlaží, jehož přesná lokalizace je dnes velmi obtížná. Ve vnitřním nádvoří byla ozdobná zahrada s terasami, štěpnicí a užitkovou částí. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 – 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, příslušníka jezuitského řádu, který je též autorem morového sloupu. Vložil do kamene svou představu dvanácti jezuitských světců, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a českého patrona sv. Václava. Byl tak zrealizován záměr jezuitských stavitelů naznačit v Kutné Hoře „královskou cestu“ od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té, která v Praze spojuje Klementinum s Pražským hradem.

Roku 1773 byl jezuitský řád zrušen (tehdy stavba ještě neměla definitivní podobu a rozsah) a v celé koleji byla zřízena vojenská kasárna a roku 1778 v severním křídle špitál. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného ústavu. Změna využívání stavby sebou nesla rozsáhlé stavební úpravy v interiérech. Nejzávažnější změnou bylo snesení neudržované střední věže ze statických důvodů v roce 1842 a přístavba tří záchodových věží před dvorní průčelí. Vojákům sloužila kolej až do roku 1998, kdy byla předána do užívání galerie a byl připraven projekt rekonstrukce a přeměny koleje v moderní instituci prezentující výtvarné umění.

GASK je institucí zaměřenou svou sbírkou i výstavním programem na výtvarné umění 20. a 21. století. V prostorách tří traktů ve dvou patrech Jezuitské koleje probíhají výstavy proměnné a nachází se tu i nová stálá expozice ze sbírek GASK „Stavy mysli / Za obrazem“. GASK představuje moderní i současné umění citlivě a inspirativně komponovanými expozicemi. Navazuje na poslání Jezuitské koleje jako domu vzdělání tím, že sbírkový fond a veškerý program sestavuje na základě autentické pravdivosti svědectví a zprostředkovává jejich sdělení v podobě co nejbližší dnešnímu člověku.

GASK to ale nejsou jenom výstavy. Návštěvníky ohromí rekonstruovaný prostor Jezuitské koleje a krása přilehlých zahrad. Nově vybavené severní křídlo disponuje podkrovním konferenčním sálem, který je vybaven moderní audiovizuální technikou. Moderní vybavení je v příjemném kontrastu s citlivě zachovaným podkrovním prostorem. A protože GASK myslí i na své nejmenší návštěvníky, je celé jedno patro severního křídla věnováno právě dětem. Můžete zde navštívit zcela nové vizuální dětské herny. Nepřeberné množství barev a tvarů jistě nadchne nejen děti, ale i jejich rodiče. Děti zde mohou popustit uzdu své fantazii a vytvářet svá vlastní umělecká díla. Na zdech jsou tapety s motivy známých obrazů, do kterých mohou děti malovat a dotvářet je. Na podlahách jsou stavebnicové prvky, z kterých mohou skládat vlastní vzory či stavby. Třešničkou na dortu je lezecká stěna s motivem slavného obrazu Pieta Mondriana.

A pokud Vás návštěva výstav či vizuálních heren unaví, můžete si odpočinout v zahradách Jezuitské koleje. Naleznete zde zónu klidu a odpočinku, doplněnou o uklidňující vodní prvky. Zahrady propojují návštěvnické trasy Kutné Hory, areál galerie a sousedící chrám svaté Barbory. Nejstarší stavbu celého areálu GASK najdete právě v zahradách. Je to štábní domek, který také prošel kompletní rekonstrukcí. Uvnitř je zachováno barokní tříramenné schodiště a v přízemí unikátní hřebínkové klenby z éry renesance. Také se zde dochovaly gotické sklepy a barokní krovy v prvním patře.

Pokud zavítáte do Kutné Hory, nenechte si návštěvu GASK rozhodně ujít, naleznete zde poznání, zábavu i relaxaci.

Otevírací dobu, přehled akcí i aktuální výstavy hledejte na webových stránkách galerie.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel sv. Ondřeje

Starobylý kostelík sv. Ondřeje se hřbitovem stojí o samotě na návrší nad říčkou Vrchlicí na okraji Chlístovic. Na protějším návrší nad pravým břehem Vrchlice se nachází zřícenina hradu Sion.

Zjistit více

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více