Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.

Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud předmětem úvah a hypotéz.

Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům.

Sankturinovský dům se prezentuje po své rekonstrukci v roce 2023 hned v několika rovinách. V přízemí domu se nachází Informační centrum města Kutná Hora. Najdete zde také Expozici alchymie a renesančních věd a Galerii Felixe Jeneweina.

Expozice alchymie a renesančních věd
Archeologicky doložená hutnická praxe prováděná v tomto domě a odborné datování této činnosti do nejrannějšího období zpracování stříbrných rud v Kutné Hoře dala vzniknout záměru vytvoření stálé Expozice alchymie a renesančních věd. Obsah Expozice vychází z autenticity prostor jednoho z nejhonosnějších domů středověké Kutné Hory a zejména z ojedinělé výzdoby jednotlivých podlaží věže a dochovaných technických artefaktů a konstrukcí, které jsou vysoce hodnotnými uměleckými a technickými exponáty samy o sobě. Expozice si klade za cíl kvalitní a přitažlivé zpřístupnění historie domu v širších dobových souvislostech pro širokou veřejnost a pro tuto prezentaci volí myšlenkově a umělecky hodnotné sjednocující téma renesančních věd a alchymie v původním přesvědčivém prostředí.

Galerie Felixe Jeneweina
Galerie Felixe Jeneweina je městskou galerií výtvarného umění. V roce 1941 paní Marie Jeneweinová, vdova po Jeneweinovi, odkázala Jeneweinovu uměleckou pozůstalost městu Kutné Hoře. Jí vděčí Kutná Hora za to, že se vedle Národní galerie v Praze, stala vlastníkem velice kvalitního souboru téměř 200 Jeneweinových prací. Hlavní a nejvýznamnější částí je tedy právě Jeneweinova sbírka, jež svým charakterem představuje z umělecko-historického pohledu velmi cenný soubor. Z hlediska početnosti předčí dokonce i reprezentativní celek Jeneweinových prací Národní galerie v Praze.

Otevírací dobu Galerie Felixe Jeneweina i Expozice alchymie najdete zde.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Věž Práchovna

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Autorem projektu raně barokní budovy byl významný stavitel jezuitských budov, italský architekt narozený ve Vídni, Giovanni Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Po Orsiho smrti v dostavbě pokračoval Carlo Lurago a kolej byla kompletně dokončena až v roce 1750.

Zjistit více