Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.
Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud předmětem úvah a hypotéz.
Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům.
Sankturinovský dům se prezentuje po své rekonstrukci v roce 2023 hned v několika rovinách. V přízemí domu se nachází Informační centrum města Kutná Hora. Najdete zde také Expozici alchymie a renesančních věd a Galerii Felixe Jeneweina.
Expozice alchymie a renesančních věd
Archeologicky doložená hutnická praxe prováděná v tomto domě a odborné datování této činnosti do nejrannějšího období zpracování stříbrných rud v Kutné Hoře dala vzniknout záměru vytvoření stálé Expozice alchymie a renesančních věd. Obsah Expozice vychází z autenticity prostor jednoho z nejhonosnějších domů středověké Kutné Hory a zejména z ojedinělé výzdoby jednotlivých podlaží věže a dochovaných technických artefaktů a konstrukcí, které jsou vysoce hodnotnými uměleckými a technickými exponáty samy o sobě. Expozice si klade za cíl kvalitní a přitažlivé zpřístupnění historie domu v širších dobových souvislostech pro širokou veřejnost a pro tuto prezentaci volí myšlenkově a umělecky hodnotné sjednocující téma renesančních věd a alchymie v původním přesvědčivém prostředí.
Galerie Felixe Jeneweina
Galerie Felixe Jeneweina je městskou galerií výtvarného umění. V roce 1941 paní Marie Jeneweinová, vdova po Jeneweinovi, odkázala Jeneweinovu uměleckou pozůstalost městu Kutné Hoře. Jí vděčí Kutná Hora za to, že se vedle Národní galerie v Praze, stala vlastníkem velice kvalitního souboru téměř 200 Jeneweinových prací. Hlavní a nejvýznamnější částí je tedy právě Jeneweinova sbírka, jež svým charakterem představuje z umělecko-historického pohledu velmi cenný soubor. Z hlediska početnosti předčí dokonce i reprezentativní celek Jeneweinových prací Národní galerie v Praze.
Otevírací dobu Galerie Felixe Jeneweina i Expozice alchymie najdete zde.