Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.
Počátky starého židovského hřbitova spadají asi do poloviny 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1887, kdy byl založen nový židovský hřbitov v Kolíně-Zálabí. Ohradní zeď opatřená pseudobarokní bránou z počátku 20. století vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze přibližně jednoho hektaru, na němž je rozmístěno více než dva a půl tisíce náhrobků z 15.–19. století. Nejstarší zachovalé pocházejí z roku 1492, mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století.
Přibližně uprostřed vymezuje stoupající úroveň terénu hroby nejvýznamnějších představitelů zdejší židovské obce ze 16.–19. století. Na severozápadním úpatí pahorku je umístěn patrně nejznámější náhrobek, označující místo posledního odpočinku Becalela, syna pražského rabína Jehudy Löwa. K jeho smrti v roce 1599 se váže jedna z nejoblíbenějších kolínských pověstí.
Západní část hřbitova, přiléhající ke Sluneční ulici, obsahuje převážně mladší náhrobky z 19. století. Z nich si zaslouží pozornost zejména monumentální náhrobek továrníka Josefa Weissbergera z roku 1872.
Přístup na Starý nebo Nový židovský hřbitov je možný po dohodě s Městským informačním centrem Kolín nebo Turistickým informačním centrem, návštěvníkům jsou zapůjčeny klíče oproti vratné záloze 100,- Kč a to nejdéle hodinu před zavírací dobou IC. Hřbitovy lze navštívit v provozní době infocentra mimo soboty a některé židovské svátky.